Letničková směs Pestrá kytice

Letničky k řezu
do kytice ze záhonu

Z širokého sortimentu letniček je mnoho druhů vhodných k řezu, některé běžně vysazujeme do zahrádky, jiné jsou méně známé. V sortimentech nalezneme řadu odrůd speciálně určených pro řez květů, mají dlouhé stonky, efektní květ, pomalu vadnou a déle vydrží ve váze.

Květy pro jemné zacházení Zač­neme skupinou letniček, jejichž květy nesnášejí dopravu. Když je chceme mít ve váze, musíme si je vypěstovat sami. Mezi takové například patří chrpa (Centaurea), lokanka (Clarkia), ostrožka (Delphinium) a zářivka (Godetia).

(Celý článek najdete na straně 6)

Pěstování na lodžii

Další způsoby pěstování citrusů

Každý nemůže mít skleník, a tak v našich podmínkách hle­dáme další způsoby pěstování ať ve volné půdě či v nádobách.

Pěstování v nádobách v zim­ních zahradách, na balkonech, lodžiích a arkýřích
Kdo má tyto prostory zasklené, může je celkem úspěšně využít i k pěstování citrusů. Především u zimních zahrad a balkonů budou podobné světelné podmínky jako ve sklenících a velmi důležitá podmínka bude v možnosti intenzivně prostor větrat. V zimních podmínkách podobně jako ve sklenících bude v zimě probíhat zimní klid a v mrazech musí být možnost přitápění k držení teploty okolo 0 °C. Může dostačovat i vpouštění tepla z bytu. Vzorně se o své rostliny v lodžii stará paní Jaroslava Andrlová a její fotky najdete na jejím Facebookovém profilu. Popsala celý rok citrusů v lodžii a tento text bude v době vydání tohoto časopisu rovněž zveřejněn na mém profilu FB. Arkýř, tedy krytý uzavřený stavební prvek vystupující z průčelí budovy nebo nároží má málokdo a dodatečné zbudování není jednoduché.

(Celý článek najdete na straně 16)

Fylitové spáry

Skalka z vrstevnatých hornin a deskovitých kamenů

Skalky z vrstevnatých a des­ko­vitých hornin zajišťují výborné prostředí pro pěstování vy­so­ko­horských rostlin. V dávných dobách byl v Československu průkopníkem tohoto stavebního stylu Josef Halda, který postavil tímto stylem mnoho skalek doma i v zahraničí. Holubec a Vlasák publikovali popis stavby v knize Skalky a jejich stavba (1992) a postavili základní část skalek na výstavišti Klubu skalničkářů Praha na Karlově náměstí (1983).

Vrstevnaté skalky poslední dobou získávají stále větší popularitu i mezi širší skalničkářskou veřejností a v zahraničí jsou populární pod označením "Czech crevice gardens". Horniny tvořící desky, jako například vápence, svory, ruly, fylity poskytují poměrně velké kameny a lze je s úspěchem použít na stavbu vysokých skalních výchozů. Při stavbě musíme respektovat rovnoběžnost ploch odlučnosti - spáry by měly na sebe navazovat a měly by probíhat celým vytvářeným výchozem.

(Celý článek najdete na straně 22)

Babočka admirál 'Vanessa atalanta' na bílém kultivaru komule

Motýlí keře ve vyšších polohách

Motýlí keře neboli komule či budleji (Buddleja davidii) jsou velice známé a oblíbené keře, které jsou ozdobné květy. Bo­hu­žel, nejsou zcela mrazuvzdorné a často přes zimu namrzají. Na první pohled se může zdát, že jsou v našich podmínkách vhodné jen do nižších, tedy teplejších oblastí, a to nemusí být tak zcela pravda.

Popis keře Komule Davidova je listnatý opadavý keř původem z Číny, kde roste hlavně na svazích v nadmořské výšce do 3 000 m. V Evropě se pěstuje od konce 19. století. V teplejších oblastech Evropy (včetně střední) běžně zplaňuje. Své jméno získala podle anglického botanika Adama Buddlea. Nestříhaná dorůstá výšky i přes 3 metry. Jednotlivé větve vyrůstají šikmo vzhůru, po jarním řezu narostou i do 2 m během jedné sezony. Listy jsou vstřícné, kopinaté, na rubu plstnaté a dlouhé kolem 20 cm. Velmi vonné květy jsou v hroznovitém květenství, původní barva je liláková (světle fialová). Dnešní kultivary (množené řízky) hrají mnoha barvami, bílou, modrou, fialovou, růžovou, červenou a jejich odstíny, moderní kultivary jsou už i dvojbarevné například 'Bicolor'. Původní druh má květenství velké okolo 10-20 cm, kultivary mají květenství mnohem delší, a není výjimkou i 30 cm (a více) dlouhá květenství, například 'Royal Red', 'Border Beauty' nebo 'Dartmoor'. Květenství se začínají objevovat mnohdy již koncem června.

(Celý článek najdete na straně 24)

Marlen

Meruňka na zahradě V

Jak jsme slíbili, představíme v tom­to čísle dalších pět osvědčených středně raných odrůd.

Marlen
Původní česká odrůda, zraje shodně s Velkopavlovickou. Vzrůst­nost stromu je středně bujná až bujná, habitus má rozložitý. Plod dosahuje střední velikosti, z bočního i čelního pohledu má trojúhelníkovitý tvar. Základní barva slabě plstnaté slupky je oranžová, na osluněné straně se objevuje malé až středně velké červené líčko. Dužnina je oranžová, středně tuhá, jemná, středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, aromatická, výborná. Pecka se sladkým jádrem je pouze velmi slabě až slabě přilnavá k dužnině. Odrůda náleží k sortotypu odrůd Velkopavlovická, Maďarská a Sabinovská, oproti nim má o něco pozdnější a postupné kvetení.

(Celý článek najdete na straně 28)